"Good morning, this is Jindřich Pavlásek.
May I speak
to Mr. Jméno Osoby?"
Pak se ozvalo cosi velmi nesrozumitelného. Myslím, že to bylo: "Yeah, sure."
"Excuse me I haven´t heard you."
"Všššš. Píp. Píp. Píp."
Zavolám tedy znovu, aby bylo zjevné, že nejde o nabídku spodního prádla nebo zlepšení erekce, a po devátém zvonění se polsky ozve, že volaný účastník je nedostupný a že mám zavolat později. Vypnul si telefon?
Pak mě na vteřinu prozvoní - asi kopíroval číslo, aby si ho dohledal, a vytočil ho omylem.
Pak mu volám zpátky, aby bylo opravdu zjevné, že je to důležité. Zvoní to dlouho. Nic. Tak to pokládám.
Píšu smsku s textem *N#, aby mi to oznámilo doručení zprávy (starý iPhone to holt sám od sebe neumí), ale kdo ví, jak to přes hranice funguje. Nicméně zpráva s Xtou upomínkou prý dorazila.
Napíšu další mail, napíšu na facebook přímo osobě a studiu, napíšu na twitter tweet přímo osobě a studiu. Přidám si osobu na facebooku do přátel, aby si vzpomněla, že máme smlouvu.
Třeba něco má, říkám si, a tak čekám a nejpozději zítra zavolám zas.
Pak už zbývá jen dopis do Polska - to by bylo taky poprvé. Volání nakonec samo o sobě nebolelo, ale jinak je to celé děsná pruda. Nasekat harantovi na holou.
3 komentářů:
:)
Tak to držím palce.
Já si takhle párkrát volal s jednou paní z Irska - volalo se převážně nespěšně tam a zpátky a pak to vyšumělo. Nuže, to je tak když má pobočka v Brně, HR oddělení v Irsku. :D
Díky za palce. Zatím to nakonec vypadá slibně. :-) Tak to hlavně nezakřiknout. :-))
Irsko, to zní taky dobře. :-D Já se jen trochu bojím, že jsem do toho života zatím vykročil tak, že podobných věcí by mě v budoucnu mohlo čekat víc... Uvidíme. Život je legrace. Občas taková velká komedie, převážně beze svědků, bez publika. Ti co to náhodou zahlédnou, ale bohužel často netleskají. :-D
Je to složité, protože když volá někdo přes hranice a vůbec cizí číslo- volaný neví kdo na druhém konci je a co chce. Ale písemnou formou by to mělo být dostačující. :)
Okomentovat